Byl krásný sluneční letní den. Všude se zelenali stromy i ve městech. Teploměr naměřil 26°C. Všichni chodli na procházky, do práce jezdili na kole. No prostě dokonalý den.

Studentka vysoké školy Jana Žofková si šla založit nový účet do banky. Šla by si radějí zaplavat, zaběhat zajezdit nebo něco jiného, ale musela si založi nový účet. Využila toho, že ve školu dneska neměli. Když přisla do banky, zapůsobula na ni jako prázdná místnost,kde stojí jenom 3 lidi. Byla veliká, prostorná. Zdálo se jí, že se tam nikdy nemohou tvořit fronty. Veliká bílá místnost ji přišla prázdná. Rovnou přišla k nejblížší pobočce. A ta paní ,co seděla za okýmkem, působila klidně, zdálo se, že by ji ani lupič nevyvedl z míry. Byla to silnější, malá roztomilá žene jménem Hana Horejšková.

Během 10 minut tam vtrhl lupič, jako by to zakřikla, s pistolí v ruce a zakřičel:,, Lehnou na zem! Všichni!!!! A ty mi dej všechny prachy, co tam máš!!" Jana i Hana se polekaly, jelikož Jana byla velice chytrá, odvážná a bystrá dívka, hned začala vymýšlet plán. Napadlo ji, že by ho mohla nějak rozptýlit a sebrat mu zbraň. Ale jak? Svádět ho, to se ji nelíbilo, ale nic jiného ji nenapadlo. Asi neuvěřitelně dlouhých 5 minut, si dodávala odvahu a pak začala.

,, Hej ty lupiči! Pojď sem!!" Jen co to dořekla stoupla si a sundala si mikinu, protože tričko mělo veliký vystřih, na který spoléhala. ,, Co chceš?? Wauv, ehmmm zasedni zase!!" odpověděl, překvapený lupi

Účet si založila o 3 dny později u této banky, kde zastavila lupiče. A asi za měsíc od tohoto přepadení dostala od ministra vnitra ocenění za statečnost. A ptáte se, jak dopadl lupič???